Ryby jsou vnímavé, stejně tak jako ostatní obratlovci. Mají páteř, periferní a centrální nervovou soustavu, smyslové orgány, motorické nervy a autonomní nervovou soustavu.
Stejně jako my lidé, mají nocireceptory – receptory, které tvoří první fázi pro vnímání bolesti. Bolest ale přijde, až při kontaktu nocireceptoru s mozkovým centrem.
I když nemají neokortex jako my, mají ryby obdobu - pallium, které by se dalo přirovnat k našemu neokortexu. Mezi jeho funkce patří schopnost učení, paměť a schopnost spolupráce s ostatními jedinci.
Bolest je i evoluční výhodou zvířat, která umožňuje reagovat na poškození, potenciální nebezpečí a tím zvyšovat jejich šance na přežití například útěkem. Díky tomu jsou schopni se podobným situacím v budoucnu vyhýbat.
Co říkají vědci?
Studie ukázaly, že ryby, které byly jednou chyceny na háček, se dokážou vyhýbat dalším háčkům několik měsíců. Jedno zasažení pro ně představuje obrovskou bolest.
Vědci v Norsku zjistili, že zlaté rybky vnímají bolest vědomě, nikoli jen reflexně.
V jejich studii zjistili, že zlaté rybky, které byly vystaveny bolestivé teplotě a dostaly fyziologický roztok, projevovaly po návratu do své nádrže „bojácné, vyhýbavé chování“. To naznačuje, že ryby mají kognitivní reakci na bolest, nejde jen o automatický reflex. Naopak ryby, kterým byl podán morfin a bolest byla potlačena, toto vyhýbavé chování neprojevovaly.
Situace v ČR?
V České republice probíhá diskuse o zavedení vyhlášky, která by zakazovala používání živé nástrahy v podobě malých rybek při rybolovu.Proč se o tom vůbec hovoří?
Metoda chytání na živou nástrahu spočívá v tom, že se rybka jehlou prošije ve hřbetní části tenkým ocelovým lankem zakončeným dvoj nebo trojháčkem. Takto připravenou nástrahu lovec nahodí do vody. Svým způsobem poraněná a úniku neschopná rybka zmateným pohybem ve vodě přiláká dravce. Lov na „živou rybku“ je nehumánní a způsobuje nastraženým rybám zbytečnou bolest.