To end the absurd killing of fish

Konec vybíjení oceánů

Chceme zamezit masovým výlovům velryb, delfínů, žraloků a jiných paryb. Chceme ukončit neohleduplný rybolov. Je nejvyšší čas změnit náš celkový přístup k mořským živočichům a začít je chránit. Za pár let totiž mohou být oceány opravdu prázdné. Skutečnost je mnohem více zdrcující, než by se mohlo na první pohled zdát. 90% ryb je ve vážném ohrožení a při setrvání současného způsobu masivního rybaření brzy ztratíme i ten zbytek ryb, který nám zůstal.

Masivní rybolov - Velké průmyslové lodě

Vše se sebou souvisí. Obrovské lodě, obrovské sítě, obrovské úlovky. To co vyloví jedna tato loď za den vyloví malé rybářské loďky za rok. Přes 3,5 milionu rybářských a tisíce pirátských lodí denně pase v mořích po úlovku. Hejna ryb sledují pomocí sonarů i satelitních systémů a jakmile je najdou je konec. Celá obrovská hejna jsou ulovena za pár minut a umírají dlouho a bolestivě. Některé  z nich umírají už ve vodě, kde jsou umláceny jinými rybami. Ty, které přežijí, rybáři umlátí kyjem. Menší ryby zaživa vhazují do obrovských mrazáků, ve kterých pomalu umírají…Myslete na to až se budete příště cpát sushi nebo tuňákem!!

Lov vlečnými sítěmi 

Je to jedním z nejvíce destruktivních metod rybolovu. Po mořském dně je vlečeno obrovské několikatunové zařízení, které ničí, co mu přijde no cesty. Na jeden záběr jsme schopni ulovit přes 200 tun úlovku. Jen tak pro představu jedna taková vlečná síť, dosahuje rozměrů fotbalového hřiště.

Kromě ničivé síly lovu, je tímto mechanismem během pár vteřin zničeno i dno oceánu, koráli, rostliny, vše, co jim přijde do cesty. Protože pobřežní oblast kolabují a jsou téměř vyloveny. Nebojí se rybáři zacházet dál a hloub a loví i v hloubkách až 2 000 metrů.

Podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je nyní téměř 90% hospodářsky významných druhů ryb zcela vyloveno, přeloveno nebo vyčerpáno. Oblíbené druhy velkých ryb, jako je tuňák, mečoun, treska a platýs jsou opravdu na pokraji vyhynutí- Prostě jsme je snědli...

Zvláště kritická je situace v evropských vodách. 9 z 10 evropských populací konzumovaných ryb jsou na pokraji vyhynutí. No vážně, stačí vyjet do Chorvatska, nasaďte si šnorchl a jestli uvidíte pod vodou něco jiného než mořské ježky a malinké rybičky můžete si gratulovat.

Nadměrný rybolov významně ovlivňují politická rozhodnutí: Pomocí Kvót na množství ulovených ryb, které jednotlivé vlády stanovují.  Většinou jsou úplně mimo. Vůbec nerespektují momentální situaci a doporučením vědců. Hold peníze jsou peníze.  

Nechtěné úlovky

Jedním z nejhorších dopadů průmyslového rybolovu jsou nechtěné úlovky. V obrovských sítích končí kromě cílových druhů i další živočichové, včetně mladých ryb, mořských ptáků, žraloků, želv, delfínů, a dokonce i velryb. Mrtvá nebo umírající zvířata jsou vyhazována do moře jako odpad – celkem asi 20 milionů tun ročně – což je asi čtvrtina ulovených ryb.

Zejména při lovu tzv. mořských plodů, platýsů a krevet dochází k extrémně vysokému množství nechtěných úlovku – až 80 % ryb je uloveno, zabito a hozeno zpátky do moře.

Nelegální rybolov

V mnoha oblastech pravidla a kvóty o rybolovu chybí nebo jsou rybáři ignorovány – každá pátá ryb je ulovena nelegálně! Opět to je otázka peněz, je potřeba dbát na kontrolu rybářů a mořských pytláků. Ovšem tyto kontroly opět stojí peníze a státy je mnohdy nechtějí za tímto účelem vydávat. Dáváme tedy přednost penězům před životem v oceánech.

 

Čelisti

Omlouvám se všem. To jsou slova režiséra Stevena Spielberga který to všechno začal. Omluvy jsou k ničemu právě díky světoznámému filmu Čelisti byli žraloci přímo masakrování. Na jeho obhajobu, pořádá kampaně na ochranu těchto majestátních paryb.

Dnes už naštěstí nejsou žraloci bezdůvodně masakrování, ale jejich počet se snížil na naprosté minimum. Třeba králů Pacifiku, bílých žraloků je pouze … Smutné.

Vybíjení pokračuje

Především Japonci žraloky likvidují a to tím způsobem, že jim za živa uříznou ploutve a žraločí torso hodí zpět do oceánu. Nepřipomíná Vám to něco? Mě teda jo, pytláky, kteří v Africe zabíjejí nosorožce kvůli jejich rohu. S tím se dá, ale alespoň trošku něco dělat a preventivně nosorožcům rohy řezat tak, ale žraloky o ploutve připravit asi nemůžeme, že? Co k tomu říct úřezat těm pytlákům ruce i nohy a hodit je do moře.

Velrybářství

Je to velmi staré a vážené řemeslo, které existovalo především v zemích Skandinávie, Islandu, ale i Asie. Máme úctu k tradici a vážíme si našich předků, ale tohle, je trošku mimo.

 Tisíce velryb jsou masakrovány a přitom velrybí maso je dle vědeckých výzkumů velmi nezdravé, obsahuje totiž velké množství chemických látek a pro zdraví člověka je konzumace velryb škodlivá. Přes mezinárodní úmluvu, která lov velryb zakazuje, státy jako Japonsko, Norsko či Island úmluvu nerespektují a loví dál.

 

CO S TÍM?

Mořské rezervace

Je to něco jako přírodní rezervace na souši. Zkrátka oblast kde je zakázán rybolov, těžba nerostných surovin, skladování odpadů, prostě veškerá lidská činnost.

Mořské rezervace řeší nejen problém nadměrného rybolovu, ale dají se považovat za jediný způsob ochrany mořského prostředí před nejrůznějšími hrozbami, včetně znečištění.

Pro záchranu oceánů organizace Greenpeace odhaduje, že je potřeba ze 40% rozlohy oceánu vytvořit mořské rezervace.

Udržitelný způsob rybolovu

To je zkrátka taková míra rybolovu, která neničí přirozenou biodiverzitu a oceány se dokáží obnovovat. Touto problematikou se zabývá I organizace Greenpeace, která přímo jedná s hlavami států o stanovení a především dodržení limitů rybolovu. Plné znění kritérií můžete přečíst zde

Pár let nelovit

Stačilo by nějaké dva – tři roky nelovit a oceán by se za tak krátkou dobu, alespoň částečně obnovil. Přibylo by až milión tun ryb.

Nakonec by z toho těžili rybáři při dodržování limitů by se z lovů vraceli s plnými sítěmi. Problém, ale je v obrovských rybářských společnostech, které jsou právě hlavní příčinnou drancování oceánů. Přitom by stačily pouhé 3 roky na záchranu našich oceánů.

 

JAK MŮŽETE POMOCI VY?

 

Vybírejte co kupujete

Dejte přednost sladkovodní rybě – nejen že ochráníte mořské ryby, ale ochráníte hlavně sebe. Mořské ryby už dávno nejsou tak zdravé. Jejich maso obsahuje veliké množství rtuti, mikroplastů a chemických látek.

Třiďte odpad, podporujte recyklaci a bezobalové obchody

Třiďte, třiďte a ještě jednou třiďte a ještě lépe kupujte co nejvíce potravin bez obalu. U nás se touto problematikou zabývá hlavně organizace BEZ OBALUmrkněte na jejich stránky, najdete tam spoustu tipů jak na to a můžete jim rovnou pomoci.

Samozřejmě vždycky to bez obalu nejde, ale třídit může nebo spíš musí každý. Myslet sI můžete co chcete, ale Ti co netřídí, netřídí prostě jenom proto, že jsou líní. Veškerý plast, který se dostane do oceánů se rozpadne na takzvané mikroplasty před kterými není úniku.

Tuňákové konzervy

Aneb jak jsem se rozhodla oceány chránit

Bože, jak já bych se po tuňákové konzervě utloukla, hezky do salátku s vajíčkem a parádní večeře je na světě. Samozřejmě nebudu kupovat žádné drahé tuňáky, pěkně ty nejlevnější, v salátu se to ztratí.

Taková jsem byla. Cpala jsem se levnými tuňáky a nic neřešila. Samozřejmě u těch nejlevnějších tuňáků je nulová šance, že jsou alespoň z umělých chovů, jsou klasicky masivně loveny z volné přírody. Pro přehled těch „lepších“ konzerv přidávám odkaz na pěkně zpracované hodnocení tuňákových konzerv od org. Greenpeace.

Největší zlom přišel na Kubě, tam jsem poprvé naživo uviděla tuňáky. Nikdy jsem si ani neuvědomovala, jak nádherná zvířata to jsou.

Stříbřité veliké ryby, kterým se kůže leskne jako by byla opravdu z pravého stříbra.  Už jenom z pohledu na člověka, ale mají strach. Jako by tušili, co jsme zač.

Od té doby jsem se tuňáka ani nedotkla. Popravdě jedinou rybu, kterou jsem od té doby měla byl kapr na Vánoce, kapr od kamaráda z rybníka.

Stydím se za to, jaká jsem byla, ale musela jsem k pravdě dojít sama, nikdo mi neřekl, jaká je skutečná situace. Musím pdotknout, že jsem byla asi největší milovnice ryb tuňáky, chobotnice, mořské plody, krevety, langusty, všechno bych snědla…

Ale změnila jsem se. Když plujete v tichém oceánu asi 30 metrů pod hladinou a vidíte jak krásná to jsou stvoření už se jich nedokážete ani dotknout a musíte je prostě chránit.

Přála bych si, aby pohled na stříbřité rybky změnil názor všech a tuňáci a ostatní ryby se přestali masakrovat.

Věřím, že já a vy a BE SEA dokážeme něco změnit.

Je jenom na nás jak budou oceány vypadat za pár let!

 

 

Zdroje:

http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/More-vola-SOS/Co-nici-morsky-svet/Nadmerny-rybolov/

https://www.national-geographic.cz/clanky/drancovani-mori-zustanou-svetove-oceany-bez-ryb-20160823.html

http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/More-vola-SOS/Co-prosazuji-Greenpeace/Morske-rezervace/

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-chranit-oceany-vybirejte-si-morske-ryby-peclive-a-nebo-kupte-kapra

 

https://sdilejte.to/post/5269,1,8-duvodu-proc-nikdy-vic-nejist-tunaka-cislo-2-je-pro-me-naprostym-sokem.html

http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/More-vola-SOS/Ryby-na-taliri/tunakovy-pruvodce-2014/

Zdroje obrázků:

http://flylifemagazine.com/friday-fish-frame-david-cartee/

http://ocean.si.edu/ocean-news/shark-finning-sharks-turned-prey

http://oceancrusaders.org/shark-crusades/

 

This site uses cookies. By staying on this website you agree to their use. Found out more here.